Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karakal

2. 2. 2023

     Karakal je kočkovitá šelma střední velikosti patřící do podčeledi malé kočky. Žije v Africe a v Asii. Jeho jméno pochází z tureckého qarah qūlāk, což znamená „černé ucho“. Je podobný severněji žijícím rysům, proto někdy bývá nazýván pouštní rys nebo africký rys, ale není s nimi úzce spřízněn. Má štíhlé tělo s dlouhými končetinami a krátkým ocasem. Na konci uší, jež mají černou barvu, se nachází tmavé štětiny. Zbarven je béžově, pískově, hnědě, zlatavě či načervenale, na hlavě má černou kresbu. Dosahuje hmotnosti 5 až 22 kg, přičemž samci jsou větší než samice.

Navenek se karakal podobá rysům, ale tyto šelmy nejsou nijak zvlášť spřízněny. Na rozdíl od rysů je útlejší, má delší nohy a krátkou na většině těla uniformně zbarvenou srst. Ta může být béžová, šedá, písková, hnědá, zlatavá nebo načervenalá. Spodní část těla je světlejší, bělavě, krémově či světle žlutavě zbarvená. Na břiše se vyskytují skvrny barvy zbytku těla. Barevně karakal velmi připomíná pumu a podobá se jí i stavbou těla, především relativně malou hlavou a mohutnými končetinami. Podle Sunquistů bývají samice světlejší než samci, Heptner a Sludskij píší, že obě pohlaví bývají zbarvená stejně. Skvrny na těle (mimo břicho) dospělí jedinci nemívají, i když je možné, že některá mláďata ano. Na hlavě mají tmavou až černou kresbu. Také uši jsou černé, a na konci opatřené asi 5 cm dlouhými štětinami chlupů. Černě zbarvení, melaničtí, jedinci byli zaznamenáni. Jeho zadní nohy jsou delší než přední, což dodává karakalově postavě rysí vzezření.

Na rozdíl od mnoha jiných koček preferuje karakal otevřenou krajinu a je schopen tolerovat podstatně sušší podmínky než serval. Je nejaktivnější v těch částech dne či roku, kdy teplota klesá pod 20 °C. Karakalové jsou většinou samotáři, ale výjimečně spolu mohou nějakou dobu žít i dva dospělí jedinci a to zřejmě i mimo období páření.

V potravě není vybíravý a na svém jídelníčku má velmi pestrou škálu živočichů. Ačkoliv je poměrně malý, dokáže ulovit i kořist 2–3 krát těžší, než je sám (zhruba do 50 kg). Jeho potravu tvoří převážně zajícidamani a malé či mladé gazely a antilopy, které doplňuje menšími hlodavci a ptáky. Mezi jeho oblíbené kopytníky patří gazela dorkaslesoňbahnivecantilopa skákaváchocholatka schovávanáimpaladikdik a jiné. Z hlodavců zabíjí místní druhy zajíců a králíků, dále různé zemní veverkypískomilykrysy a myši, například myš lamelozubou.