Chobotnice pobřežní  je hlavonožec z čeledi chobotnicovití. Pochází ze Středozemního moře a východního Atlantiku.

Chobotnice jsou neobyčejně zajímaví tvorové s převládající noční aktivitou. Můžeme je ale spatřit při troše štěstí i ve dne. Nemají žádnou kostru či pevnou schránku. To jim umožňuje se protáhnout až neuvěřitelně úzkými otvory, za kterými se umně schovává před predátory, jako jsou murény apod. Jedinou pevnou částí chobotnice je tvrdý zobák (podobný, jako známe u papoušků), kterým dokáže rozlousknout tvrdé schránky živočichů, jimiž se živí. Nepohrdnou však ani rybou. Často můžeme pozorovat, jak si chobotnice zatarasuje vchod do svého obydlí různými kameny či úlomky korálů a staví si jakousi vchodovou zeď.

Chobotnice mají zvlášť dobře vyvinuty hmatové buňky. Přísavky chapadel jsou vybaveny chemoreceptory, takže chobotnice nejenom hmatově cítí, čeho se dotýká, ale zároveň cítí, jak to „chutná“. Další zvláštností jsou dva orgány – tzv. statocysty, umístěné poblíž mozku. Ty zajišťují chobotnici neustálou orientaci v prostoru. Jsou navíc propojeny s očima, takže oční štěrbina je za každé situace v horizontální poloze.

Chobotnice pobřežní pochází ze Středozemního moře a z východního Atlantiku od jižní Anglie po Senegal, od mělčin do hloubky asi 100 metrů. Preferuje oblasti se skalnatým nebo kamenitým dnem, vzácně se vyskytuje i na písčinách.

Chobotnice je odděleného pohlaví. Sameček pomocí ramen přenáší spermie k samičce – má přímý vývoj.

Je významným úlovkem rybářů, ročně je uloveno přibližně 20 000–100 000 tun chobotnic pobřežních.