Kobra egyptská je druh jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který je rozšířen téměř po celé severní Africe a na Arabském poloostrově. Patří k největším africkým kobrám, a tedy i k největším příslušníkům takzvaných pravých kober rodu Naja.

Má velkou zploštěnou hlavu, která lehce přechází v krk. Také tato kobra má, stejně jako její příbuzné, dlouhá krční žebra, jež se dokážou roztáhnout do velké klínovité „kápě“, cítí-li se had ohrožen. Oči jsou poměrně velké, s kulatými zornicemi. Statné tělo je válcovité, s dlouhým ocasem. Délka příslušníků tohoto druhu závisí do značné míry na poddruhu, geografické oblasti a na populaci. Průměrná délka dospělého jedince bývá obvykle mezi jedním až dvěma metry, známy jsou však i případy, kdy had dorostl až téměř třímetrové délky.

Kobra egyptská je rozšířena téměř po celé severní části Afriky a na Arabském poloostrově. Lze se s ní setkat od Maroka přes Alžírsko, Mali, Západní Saharu, Mauritánii a dále přes Senegal, Gambii, Guineu-Bissau a Guineu, Sierru Leone, Libérii, Pobřeží slonoviny, Ghanu, Burkinu Faso, Togo, Benin, Niger, Čad a Středoafrickou republiku až po Nigérii, Kamerun, Gabon, Republiku Kongo a Demokratickou republiku Kongo na jihu.

Kobra egyptská žije na zemi a na lov se vydává za soumraku či v noci, lze ji však spatřit, jak se v časném ránu vyhřívá na slunci. Tento had dává přednost stálému bydlišti v opuštěných zvířecích norách, termitištích či ve skalních štěrbinách a rozsedlinách.

Jed této kobry se skládá převážně z neurotoxinů a cytotoxinů. Množství jedu vstříknutého při jednom kousnutí činí průměrně 175 až 300  mg. Jed působí na nervovou soustavu a brání přenášení signálů z mozku do svalů. V pozdějších stadiích otravy brání přenášení povelů z mozku k srdeční svalovině a ke svalům dýchací soustavy, čímž způsobí kompletní zástavu srdce a dýchání.